Po diagnostice lze řešit tuto situaci konzervativně nebo chirurgicky. Nejlepší možnou a nejméně invazivní metodou současnosti je laparoskopie, kdy se zvíře uvede do injekční anestezie a následně je do dutiny břišní zaveden laparoskop v oblasti levé hladové jámy. Pod jeho kontrolou je v oblasti předposledního mezižebří zaveden do dutiny břišní a následně i do slezu dlouhý trokar (chirurgický nástroj). Ze slezu je vypuštěn vzduch a dovnitř se umísí dvojité vlákno s tzv. kolíčkem (kovová tyčinka) tak, aby vlákno zůstalo zároveň ve slezu ale i v dutině břicha. Potom se dojnice položí na pravý bok a následně na záda. Lékař vytvoří dva vstupy do břicha- jeden mechanický „port" s kleštěmi, druhý „port" optický pro laparoskop. Pod kontrolou laparoskopu je klíšťkami vlákno uchopeno a vyvedeno na povrch těla. Tím dojde k tahu kolíčku na dně slezu a ten je navrácen do své původní, fyziologické polohy a zafixován zauzlením dvojitého vlákna kolem obvazu.
Ošetření přímo na farmě či statku
Výhody laparoskopického řešení dislokace slezu
Tato metoda je málo invazivní, pro dané zvíře méně bolestivá a návrat do produkce je rychlejší, než při jiných řešeních. Úspěšnost laparoskopie je více než 90%.
